Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovan Kunratice C - Partisan Prague F.C.

8. 6. 2010

Po předchozí porážce na Střížkově nám bylo jasné, že pokud se chceme udržet ve středu tabulky a myslet na skok na vyšší pozice, tak budeme muset nastoupit z hluboké obrany a dopředu se pouštět především při rychlých kontrech. Měli jsme také na paměti podzimní výprask s tímto soupeřem, kdy jsme při snaze o otevřenou hru dostávali jeden gól za druhým. Proto zněly předzápasové pokyny jasně. Obrana, obrana, obrana.  Střed zálohy jsme vyztužili také defenzivnějšími typy hráčů a na svou šanci na lavičce čekal Pikaču. Zápas se vyvíjel podle očekávání. Soupeř se snažil nalézt cestu k naší bráně, ale žádnou šanci si nevypracoval.  V naší bráně dostal příležitost Polesňák (asi 9 náš brankář v této sezóně  ) a příliš vážnějších starostí neměl. S inkasovanými brankami v druhé půli moc udělat nemohl a zbývající zákroky si vychutnal, i když si občas mírně zahrával s našimi nervy, jako když při vyběhnutí si pro jasný balon uklouzl a upadl, naštěstí přímo na míč.  Ale poslal Budhovi jasný vzkaz, že je tu připraven další a "stejně kvalitní" náhrada.  První, uklidňující gól padl po rohovém kopu, kdy už jsme se všichni stahovali zpět na své pozici a Zdeněk nečekanou svící přes hlavu zavěsil přímo do šibenice. Původně si každý myslel, že tento odkop skončí na škvárovém parkovišti za kabinami a možná i sám gólman tuto střelu podcenil... Druhý gól pak přidal Lipi. A v druhé půli to přišlo. Po 9 měsících ustavičných nářků, proseb, škemrání se mezi legendy postavil i Pikaču. Možná si myslel, že si z něho sedneme na prdel, ale protože byl tento zápas služebně nejmladší, nezbylo mu nic jiného než připravit pití na zápas a když už se dostal na plac, tak jeho úkolem bylo rozhodnout. To se mu povedlo. Dvě standardní situace v blízkosti velkého vápna kopnul precizně a na dlouhou tyč. Ani na jednu střelu brankář soupeře neměl nárok. Cenná výhra už pak byla na dosah a podařilo se ji díky dodržování pokynů a odpovědnému výkonu v průběhu celého zápasu udržet.