Slovan Kunratice C - FC Inferno Praha B
Před tímto zápasem jsme měli na paměti podzimní trápení s tímto mužstvem, ač hráli zápas pouze v 10 lidech a proto jsme nechtěli zopakovat tento špatný výkon. A to co jsme nechtěli, se nám povedlo. Rychlým gólem, který vsítil nechytatelnou hlavičkou Venca Čiko, jsme se uklidnili a pak už se nedalo na hru do konce první půle koukat. Že by nám vpředu tolik chyběl nejlepší hlavičkář, který musel krátce po začátku po jednom ze soubojů odstoupit s rozraženým obočím?! Soupeřův obránce dohrál bez problémů celý zápas... jak to Rocky Buky? V průběhu zápasu jsme ukázali kromě několika povedených akcí i důraz v osobních soubojích. Přejít přes některé naše hráče opravdu bolí a někdy je ty inkasované údery vyzouvají z kopaček. Druhý poločas už byl o něco lepší a po druhém gólu už to vypadalo na jasnou záležitost. To ale asi nechtěl připustit před svými známými sezvanými z celé republiky Jarda v bráně. Pustil střelu z trestňáku snad ze 30 metrů a po zbytek zápasu se už jenom divil a kroutil hlavou. Díky střelecké nemohoucnosti to bylo až do konce otevřené, ale nakonec jsme ještě dva góly přidali. Lipi se po svém gólu radostí rozplakal, ale jen jedním okem . Zdeněk při zápase ukázal nejen to, že je to chlap s gulami , ale při průniku z levé strany, ale i to, že se umí vlnit v bocích, čímž znehybnil (nebo ztopořil ) jak soupeřovic obránce, ale i gólmana a pohodlně zavěsil do nekryté brány... A po těchto dvou gólech se šlo na bábovku...